Podporují nás:

Je sobota okolo jedenácté hodiny, v loděnici firmy Dronte v Sokolově se schází březovští pionýři, aby poslední jízdou tohoto roku uzavřeli řeku Ohři. Počasí nám přeje, i když je trochu chladno. Přebíráme kánoe, pádla, barely a vesty. Jelikož se sešlo jen pár opravdu drsných a ostřílených vodáků, přeskočili jsme tentokrát úvodní instruktáž, která je stejně určena pro začátečníky. Před spuštěním plavidel na vodu uděláme ještě společné foto a vyrážíme směr Loket.

Na palubách vládne veselá nálada, proplouváme lítě tekoucí vodou lemovanou stromy, na kterých je znát, že už dávno není léto.

Hukot vody nám připomene, že se blížíme k jezu u Královského Poříčí. Zadáci vykládají háčky na břehu a sami sjíždějí jez. Jindřišce se nechtělo jet v najeté a prověřené stopě, tak to vzala jinudy a vystřihla si na jezu malou exhibici pro diváky.

K závěru naší cesty dorážíme k protrženému jezu u Lokte … jedinému místu, kde by se někdo z nás mohl cvaknout. A i ten celá parta bez problémů sjíždí. Ohře měla tentokrát docela slušný stav vody, takže pod jezem se udělal pěkný válec, který zmáchal nejednoho překvapeného háčka. Osobně jsem si všiml Nikči, která vodu dokonce plivala. Asi měla žízeň, či co.

Před druhou hodinou dorážíme k loketskému amfiteátru, kde předáváme lodě a spokojeni se vracíme domů. Vodácký absťák je zase na chvilku zažehnán … ahoj Ohře ... zase na jaře!