Pojem "Pionýr" pochází z francouzštiny a znamená být v něčem první, snažit se poznávat nepoznané, nebát se těžkostí nebo je čestně překonávat, pomáhat druhým, hlásit se ke svým úkolům i k něčemu navíc.
Ve všech formách činnosti, od oddílových schůzek až po akce celorepublikové i mezinárodní, se sdružení Pionýr snaží plně dostát významu tohoto slova.
S názvem Pionýr je z minulosti spojena řada předsudků či podcenění. Pravdou je, že někteří lidé zažili formální schůzky, například v Pionýrské organizaci ČSM i SSM, občas i zařazené do školního rozvrhu jako jakýsi "povinně nepovinný" předmět – tím jsou jejich vzpomínky vymezeny. To však neplatilo ve všech oddílech a už vůbec nyní.
Jak je to dnes? V Pionýru si oddíly vytvářejí svůj program především samy – na základě tradic, zkušeností vedoucích a zájmu dětí. Včetně faktu, že se na přípravě činnosti přiměřeně věku a schopnostem opravdu podílejí i děti – to je jeden z typických rysů pionýrského hnutí vůbec. Přitom ovšem čerpají i z široké nabídky námětů, které jsou zpracovány v tzv. výchovné programy. Tradičním příkladem je Pionýrská stezka, která je profilovou soutěží výchovného programu Výpravy za poznáním. Oddíly v ní poměřují své znalosti a dovednosti v různorodých úkolech. Soutěž probíhá od roku 1991.